Přídavná jména jsou slova, která popisují nebo charakterizují podstatná jména. Ve španělštině mají přídavná jména stejné rody jako podstatná jména, tedy mužský, ženský a střední rod.

V mužském rodu přídavná jména obvykle končí na -o, v ženském rodu na -a a v středním rodu na -o nebo -a podle toho, zda se jedná o mužský nebo ženský rod. Pokud se přídavné jméno končí na souhlásku, může být před něj přidána koncovka -e, aby se usnadnilo jeho vyslovování. Například „blanco“ (bílý) se může změnit na „blanque“ v některých situacích.

Množné číslo se tvoří podobně jako u podstatných jmen. V mužském rodu se obvykle přidává koncovka -os, v ženském rodu koncovka -as a ve středním rodu se používá koncovka -os pro mužský rod a -as pro ženský rod.

Několik příkladů:

• „blanco“ (bílý): mužský rod – „un coche blanco“ (bílé auto), ženský rod – „una camisa blanca“ (bílá košile), střední rod – „un edificio blanco“ (bílá budova)
• „grande“ (velký): mužský rod – „un perro grande“ (velký pes), ženský rod – „una casa grande“ (velký dům), střední rod – „un árbol grande“ (velký strom)
• „bonito“ (hezký): mužský rod – „un cuadro bonito“ (hezký obraz), ženský rod – „una flor bonita“ (hezký květ), střední rod – „un día bonito“ (hezký den)

Kromě toho existují v španělštině přídavná jména, která mají nepravidelné tvary, například „bueno“ (dobrý), „malo“ (špatný), „alto“ (vysoký), „bajo“ (nízký), „gris“ (šedý), „joven“ (mladý), „viejo“ (starý), „feliz“ (šťastný) a další. Tyto přídavné jména se často používají a je dobré si je zapamatovat.